Věstonická venuše je keramická soška nahé ženy vyrobená z pálené hlíny pocházející z mladého paleolitu a datovaná do období 29 000 – 25 000 př. n. l.
Soška byla nalezena 13. července 1925 v popelišti v horní části pravěkého naleziště mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem prof. Karlem Absolonem. Paleolitickou krásku objevil tým Karla Absolona, známého badatele ve speleologii a archeologii. Sám profesor tehdy na lokalitě nebyl přítomen, ačkoli je většinou za objevitele označován. Soška ležela ve zbytcích pradávného ohniště rozlomená na dva kusy, které zpočátku ani nevypadaly, že patří k sobě.Teprve po očištění se ukázalo, že celek se podobá ženské postavě.
Je 11,5 cm vysoká a v bocích 4,3 cm široká. Materiál, který byl k její výrobě použit, je pravděpodobně směsí hlíny a vápence, obdobné drobné plastiky byly přitom většinou zhotovovány z kamene nebo kostí. Ze zajímavostí uveďme malý detail obličeje, nepřítomnost krku, rozměr poprsí (levé ňadro je větší) a boků. Na zadní straně jsou patrné rýhy patrně představující tukové zářezy.
V létě 2004 podstoupila soška důkladné „vyšetření“ na tomografu. Důvod k tomu byl podle archeologů jasný: od jejího nalezení uplynulo 80 let a jen čtyřikrát se badatelé pokusili zjistit, z čeho je přesně vyrobena. Poslední výsledky potvrdily, že venuše je z jemné hlíny smíchané s vodou. Jsou v ní ale navíc i malá bílá zrníčka, což může být vysrážený vápenec nebo úlomky kostí. Žádný z dosavadních výzkumů dosud tak jednoznačnou odpověď nedal. Objevil se také pikantní detail: na hýždích sošky se zachoval otisk prstu dítěte starého asi deset let.
V současnosti je soška Věstonické venuše v majetku Moravského zemského muzea v Brně. Hodnota je podle odborníků nevyčíslitelná. Její cenu stanovili v roce 2004 američtí starožitníci na 40 milionů dolarů.
Venuše z Dolních Věstonic není ojedinělou ukázkou umění pravěkých lidí. Jiné plastiky z pálené hlíny jsou známé také ze sousedního Pavlova a z Předmostí u Přerova. Proslulá je rovněž Landecká venuše (nazývaná také petřkovická) nalezená v roce 1953 na ostravském vrchu Landek. Tato 4,6 centimetru vysoká soška z krevelu je torzem a nemá hlavu. Její výjimečnost spočívá v netypických štíhlých proporcích, které milovníkům moderního umění dokonce připomínají kubistickou sochu.
Za jednu z nejdokonalejších sošek paleolitu je kromě Věstonické venuše považována i Willendorfská venuše z Rakouska. Ve francouzském Lespuque byla zase nalezena venuše vyrobená z klu mamuta. Obdobné figurky starší doby kamenné spatřily světlo světa i v řadě dalších zemí, například v Německu, v Itálii, na Ukrajině, v Rusku nebo na Slovensku.
Tvůrce Věstonické venuše - olej na plátně 62 x 43 cm z roku 1958
Venuše věstonická - olej na plátně 60 x 80 cm z roku 1951
Vědci našli v jihozápadním Německu dosud nejstarší figurku člověka na světě. Šesticentimetrovou sošku ženy s obrovskými prsy vyřezal z mamutí kosti pravěký umělec asi před 40.000 lety. Nález představuje senzaci a vrhánové světlo na počátky umění.
Vědci venuši našli v září 2008 při vykopávkách v jeskyni Hohle-Fels u Schelklingenu v pohoří Švábská Alba."Úplně jsme oněměli,"popsal nález archeolog Nicolas Conard.
Soška je vyřezána do nejmenších detailů a velice důrazné jsou pohlavní orgány. Obličej, ruce a nohy naopak vůbec nejsou vypracované a jsou zmenšeny.
Malinké očko na téměř neznatelné hlavičce sošky dokládá, že se figurka nosila zřejmě na krku. Odborníci jsou si téměř jisti, že venuše představovala umělecké zobrazení plodnosti. Jakému účelu figurka ale skutečně sloužila, se zatím říct nedá.
Z této fáze doby kamenné se našla zatím jen vyobrazení zvířat. Pro odborníky je nečekaným zjištěním to, že už před 40.000 lety lidé tvořili figurky.
Soška venuše ležela asi 20 metrů od vchodu do jeskyně. Až na levou ruku a rameno se zachovala celá. Conard doufá, že by se mohl při dalších vykopávkách najít i zbytek figurky.
Za posledních 150 let se ve Švábské Albě našlo mnoho řezeb z mamutích kostí. Mezi nimi byl například nejstarší hudební nástroj na světě. Podle Conarda je tak možné, že právě ve Švábské Albě žil první kulturní lid na světě.
Figurku by měli moci od září 2009 vidět i zájemci. Vystaví ji dům umění ve Stuttgartu.
Willendorfská venuše
Tvůrce Věstonické venuše - olej na plátně 62 x 43 cm z roku 1958
Venuše věstonická - olej na plátně 60 x 80 cm z roku 1951
Vědci venuši našli v září 2008 při vykopávkách v jeskyni Hohle-Fels u Schelklingenu v pohoří Švábská Alba."Úplně jsme oněměli,"popsal nález archeolog Nicolas Conard.
Soška je vyřezána do nejmenších detailů a velice důrazné jsou pohlavní orgány. Obličej, ruce a nohy naopak vůbec nejsou vypracované a jsou zmenšeny.
Malinké očko na téměř neznatelné hlavičce sošky dokládá, že se figurka nosila zřejmě na krku. Odborníci jsou si téměř jisti, že venuše představovala umělecké zobrazení plodnosti. Jakému účelu figurka ale skutečně sloužila, se zatím říct nedá.
Z této fáze doby kamenné se našla zatím jen vyobrazení zvířat. Pro odborníky je nečekaným zjištěním to, že už před 40.000 lety lidé tvořili figurky.
Soška venuše ležela asi 20 metrů od vchodu do jeskyně. Až na levou ruku a rameno se zachovala celá. Conard doufá, že by se mohl při dalších vykopávkách najít i zbytek figurky.
Za posledních 150 let se ve Švábské Albě našlo mnoho řezeb z mamutích kostí. Mezi nimi byl například nejstarší hudební nástroj na světě. Podle Conarda je tak možné, že právě ve Švábské Albě žil první kulturní lid na světě.
Figurku by měli moci od září 2009 vidět i zájemci. Vystaví ji dům umění ve Stuttgartu.
Willendorfská venuše